Výroba a obchod

Klíčových dvanáct měsíců pro další budoucnost celé firmy. Tak by se dal v kostce shrnout rok 2012 v Sokolovské uhelné. Firma se musela vyrovnat hned s dvěma zásadními faktory které ovlivní její existenci na další roky. S vlastní restrukturalizací a s přípravou na nadcházející třetí období národního alokačního plánu v souvislosti s obchodováním s emisními povolenkami.

Jak říká Jaroslav Rokos, místopředseda dozorčí rady Sokolovské uhelné, uplynulých dvanáct měsíců tak bylo jak pro zaměstnance, tak vedení firmy mimořádně náročných. I přesto Sokolovská uhelná ukončí své hospodaření za rok 2012 úspěšně s výsledkem po zdanění na úrovni zhruba jedné miliardy korun.

Emisní povolenky

Systém obchodování s emisními povolenkami byl v rámci Evropské unie spuštěn již v roce 2005. Spočívá na principu zpoplatnění každé tuny vypuštěného uhlíku a v současné době se vztahuje přibližně na 11 tisíc vysoce energeticky náročných zařízení v energetickém a výrobním odvětví.

"Od ledna pak jeho zavedení naplno dopadne i na českou energetiku," konstatuje Rokos. Rok 2012 totiž byl posledním, kdy firmy dostávaly emisní povolenky zdarma. I když v českém případě byly už poslední dva roky ovlivněny tím, že náš stát jako jediný v Evropě tento bezúplatný příděl zatížil darovací daní. "Což jen letos pro Sokolovskou uhelnou znamenalo náklady kolem 100 milionů korun."

Takzvaný třetí národní alokační plán, který vstoupí v platnost v lednu 2013 je na osm let. Na jeho základě budou muset firmy nakoupit v příštím roce 30 procent potřebných povolenek a tento objem se bude postupně zvyšovat až do roku 2020, kdy budou nuceny nakupovat všechny. V energetickém sektoru tak začne silný tlak na firmy, které spalují fosilní paliva. Snahou EU je totiž eliminovat tyto výrobce a nahradit fosilní paliva zejména obnovitelnými zdroji.

"Sokolovská uhelná se tedy musela v posledních letech intenzivně připravovat z hlediska komplexu technologických opatření tak, aby emise CO2 byly minimalizovány v řádu procent a tím pádem jsme minimalizovali i objem potřebných povolenek. Ale to není věcí jen roku 2012, jde o dlouhodobý proces," upozorňuje místopředseda dozorčí rady Sokolovské uhelné na fakt, že firma od svého vzniku v roce 1994 investovala jen do ekologických staveb ve zpracovatelské části ve Vřesové na tři miliardy korun.

"V současných cenách tak bude nákup emisních povolenek pro Sokolovskou uhelnou znamenat v příštím roce náklady ve výši zhruba 300 milionů korun. Do roku 2020 pak tato částka dosáhne, při současných cenách povolenek, již úrovně jedné miliardy," vypočítává Rokos. Této výše přitom dosahuje současný roční čistý profit firmy. Podle Rokose ale ani to neznamená, že by Sokolovská uhelná měla uzavřít svou energetickou část, jak se občas na veřejnosti spekuluje.

"Měli bychom samozřejmě zůstat nohama na zemi. Kombinát ve Vřesové není kapacitou, bez které by se česká energetika neobešla," říká Rokos s tím, že jediným kritériem pro fungování tohoto komplexu tedy je jeho rentabilita. "Vedení Sokolovské uhelné se dlouhodobě snaží, aby se tento provoz pohyboval v černých číslech i po započtení emisních povolenek. Je to zejména o přístupu k hospodaření s majetkem firmy, o produktivitě práce,o zvýšení účinnosti jednotlivých technologií, o snížení nákladovosti jak v provozní tak i režijní oblasti, nebo o snížení objemu ekologické zátěže, vyplývající z činnosti kombinátu. A pokud se toto zvládne, pak nemusí mít ve Vřesové nikdo obavy o práci."

Restrukturalizace

V uplynulých měsících se musela Sokolovská uhelná vypořádat také s řadou situací, které ve svém důsledku vedly k několika významným změnám uvnitř firmy. Po loňském sloučení divizí Družba a Jiří do nového organizačního celku s názvem Těžba byla na počátku roku 2012 definitivně ukončena činnost Ústřední třídírny uhlí v Citicích v souvislosti s jinou koncepcí zauhlování Elektrárny Tisová. A v květnu 2012 následovala i zcela zásadní změna systému řízení celé společnosti.

"V jejím rámci se přešlo z dosavadního anglosaského modelu na takzvaný německý systém řízení, kdy se nejvyšším orgánem společnosti po valné hromadě stala dozorčí rada, která následně volí představenstvo firmy," vysvětluje Rokos. Představenstvo firmy tak tvoří najatí manažeři, kteří nejsou jejími zaměstnanci. Na výkon jejich působnosti pak dohlíží právě dozorčí rada.

Souběžně se změnou systému řízení došlo ke generační výměně v manažerských pozicích, kde často pracovali lidé deset i více let. V čele představenstva Sokolovské uhelné stanul bývalý technický ředitel firmy Jiří Pöpperl, dalšími členy pak jsou František Kastl, Zbyšek Klapka, Miroslav Mertl a Zdeněk Bučko. Divizními řediteli se stali Zdeněk Kupr, Pavel Homola a Vít Čurda. "Samozřejmě půl roku na hodnocení tak zásadních věcí je poměrně krátká doba, ale pokud jde o volbu nových manažerů, už teď se dá říci, že šlo o dobrý výběr jmen," říká místopředseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.

V souvislosti s tím proběhly i menší změny na nižších úrovních řízení. Například MTZ se stalo od jara součástí ekonomického úseku, nebo zemědělská a lesnická výroba přešla pod řízení jedné z dceřiných společností. "Nejvýznamnější je ale sloučení výrobního a obchodního úseku. Problematika prodeje energií tak nově spadá pod divizi Zpracování a výrobně obchodní úsek má na starosti prodej pevných paliv. Očekáváme od toho především organizační efekt, tedy napřímení vazeb mezi výrobou a prodejem."

Investice a opravy

Klíčový význam v případě provozů Sokolovské uhelné mají investice a opravy. Výjimkou v tomto směru nebyl ani rok 2012, kdy firma v oblasti investic vynaložila přibližně půl miliardy korun, v oblasti oprav téměř 600 milionů korun. Z hruba stovka milionů šla na nákup různých strojů.

"Nejvýznamnější z hlediska investic s objemem přes 100 milionů korun byla výstavba bioplynové stanice ve Vintířově, která byla již uvedena do zkušebního provozu. Předpokládáme, že po jejím najetí do provozu, by se měla činnost zemědělských rekultivací dostat do černých čísel a uzavřít tak cyklus od zemědělských rekultivací až k výrobě elektrické energie a tepla," konstatuje místopředseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.

K dalším významným investičním akcím pak letos patřila ekologizace teplárny. Nejvýznamnější údržbářskou akcí na zpracovatelské části pak byla generální oprava druhého bloku paroplynové elektrárny, která proběhla v rámci letních odstávek.

Naopak na těžební části to letos bylo spíše o sérii menších investic a oprav. Největší položkou zde bylo prodloužení pásové dopravy v lomu Jiří.

Výroba

Činnost výrobní části společnosti i v roce 2012 nadále ovlivňoval skluz vnitřní výsypky v lomu Jiří. K tomu došlo v červnu 2009, kdy se těleso výsypky posunulo přibližně o 200 metrů směrem k sousednímu lomu Družba a zablokovalo tak několik milionů tun uhelných zásob. V důsledku toho v roce 2011 lom Družba ukončil těžbu a do roku 2015 svou činnost zastaví úplně.

"Těžba uhlí v rámci Sokolovské uhelné tak je letos očekávána na úrovni zhruba 6,6 milionu tun, což znamená meziroční pokles o zhruba 900 tisíc tun. Je to objektivní situace která nastala skluzem v lomu Jiří a zavřením Družby, která těžila přes 2 miliony tun. Z hlediska báňského totiž není současná kapacita lomů kapacita nastavena na vyšší roční těžby než 7 milionů tun, proti roku 2008 kdy jsme těžili kolem 10 milionů," říká Rokos s tím, že tento pokles se z větší části odráží na externím prodeji uhlí, kde se loni se prodalo 3,6 milionu, zatímco letos pouze 2,8 milionu.

Pokud jde o prodej elektrické energie, očekává Sokolovská uhelná závěrečná čísla ročního prodeje na úrovni zhruba 3,2 TWh, což je mírný pokles proti loňskému roku, kdy se prodalo cca 3,3 TWh. "Tento pokles je z technologických důvodů, protože letos probíhala generální oprava na paroplynové elektrárně ve Vřesové. V souhrnných tržbách se pak projeví vedle nižších prodejů i dlouhodobý trend snižování cen silové elektřiny v důsledku ekonomické recese."

Výroba tepla ve Vřesové by pak letos měla dosáhnout 1800 TJ, což je přibližně na úrovni loňského roku. Loni navíc Sokolovská uhelná přejala teplofikaci města Horní Slavkov a obce Krajková. Šlo o další kroky ve strategii firmy propojit proces od výroby tepla až ke koncovým zákazníkům, nicméně z hlediska celkové výroby jde zatím spíše o okrajovou záležitost.

V roce 2012 pak došlo také k výraznému nárůstu prodeje hnědouhelného multiprachu. Ten může nahradit topné oleje nebo kusové uhlí v některých technologiích a přitom nabízí vyšší výhřevnost i vysokou stabilitou procesu hoření. Proti loňským 90 tisícům tun ho letos Sokolovská uhelná prodá přibližně 140 tisíc tun. Koresponduje to s nájezdovou křivkou nové investice a v případě že se podaří najít potřebné odběratele, pro příští rok firma počítá s nárůstem výroby multiprachu až na objem 200 tisíc tun.

"Celkově by tak tržby za vlastní výrobky a služby měly dosáhnout úrovně 7,7 miliardy korun. Z toho zhruba 60 procent budou tvořit tržby za elektrickou energii včetně systémových služeb, 20 procent tržby za uhlí, šest procent teplo, totéž za chemii a zbytek jsou ostatní produkty a služby," uzavírá hospodaření roku Rokos. "V souhrnu to znamená propad o přibližně 300 milionů korun proti roku 2011. Jde o pokles hlavně v tržbách za uhlí, který souvisí s uzavřením lomu Družba a tím pádem i vynucené omezení externích prodejů."

Personalistika

Nejvýraznější položkou v nákladech Sokolovské uhelné patří již tradičně personální náklady. Firma už po desetiletí patří k největším zaměstnavatelům v Karlovarském kraji i přes fakt, že postupně snižuje počet svých pracovníků. Ten by letos měl dosáhnout konečného počtu čtyř tisíc osob.

"Právě průměrný stav pracovníků je jedním ze dvou základních parametrů které ovlivňují objem mzdových nákladů společnosti. Ty letos dosáhnou výše 2,2 miliardy korun a tvoří tak čtvrtinu celkových nákladů Sokolovské uhelné," říká Rokos. I proto je podle něho pro hospodaření firmy tak důležitý meziroční pokles o přibližně 200 lidí. "I letos se ale maximálně se využila přirozená fluktuace, zejména odchody do důchodu."

Dalším parametrem který významně ovlivňuje personální náklady Sokolovské uhelné je vývoj průměrného výdělku. Ten letos ve firmě vzrostl o plná dvě procenta. Podle Jaroslava Rokose tak nejen výše výdělků v rámci Sokolovské uhelné, ale také celkové výdaje firmy v této oblasti, výrazně překračují regionální průměr. "Celkové průměrné měsíční osobní náklady na jednoho zaměstnance včetně odvodů a odměn na základě kolektivní smlouvy i nad její rámec, tak pro nás činí kolem 45 tisíc korun měsíčně. Na základě kolektivní smlouvy by tak průměrná měsíční mzda měla činit 27 732 korun. Skutečná, včetně prémií nad rámec kolektivní smlouvy, ale přesáhne částku 30 tisíc korun."

Na souhrnné výši nákladů se odráží i skutečnost, že firma po uzavření lomu Družba v roce 2011 nepropustila tamních zhruba tisíc zaměstnanců, aby nedošlo k narušení sociální rovnováhy na Sokolovsku. To patří mezi regiony s výraznou nezaměstnaností a propuštění lidé by si novou práci hledali jen velmi těžko. Firma tak vykazuje dočasný nadstav pracovníků.

"Počet zaměstnanců Sokolovské uhelné tedy bude dál postupně klesat. Budeme se ale snažit, stejně jako dosud, v maximální možné míře využít přirozených odchodů namísto hromadného propouštění."

Hospodářský výsledek

I přes řadu komplikací se kterými se musela Sokolovská uhelná v letošním roce vypořádat, skončí její hospodaření za rok 2012 v černých číslech.

"Očekáváme, že po zdanění by měl být hospodářský výsledek na úrovni kolem jedné miliardy korun, což koresponduje s podnikatelským záměrem na letošní rok. Meziročně tak dochází ke snížení tohoto ukazatele zhruba o 200 milionů korun," shrnuje rok 2012 Rokos, podle kterého ale není hospodářský výsledek tím jediným, co může letos vedení firmy těšit. Dařilo se jí totiž i v oblasti podpory regionu.

"I když Sokolovská uhelná patří dlouhodobě mezi významné podporovatele sportu a kultury v regionu, asi nejvíc nás těší že se podařilo rozjet pomoc sokolovské nemocnici," říká Rokos, podle kterého byla Sokolovská uhelná připravena na ještě výraznější podporu, nicméně tu se z různých důvodů nepodařilo realizovat.

"Nicméně i to že se povedlo dotáhnout do konce alespoň rekonstrukci stravovacího provozu nemocnice považuji za důvod k radosti. Ale nebylo by to možné bez toho, že se našim zaměstnancům podařilo i v současné nelehké situaci dosáhnout plánovaných výsledků a uspět na trhu. A za to jim patří velký dík."