Výroba a obchod

Sokolovská uhelná uzavřela hospodaření roku 2013

Vytvořeno: 6. kvě 2014

undefined

Tržby za pevná paliva dosáhly v roce 2013 celkové výše 1,8 mld. korun při celkovém odbytu ve výši téměř 3 miliony tun. Na snímku část technologie pro těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří ve Vintířově.

Výrokem auditora k účetní závěrce „bez výhrad" uzavřela Sokolovská uhelná ekonomický rok 2013. Firma v něm vykázala hospodářský výsledek po zdanění ve výši 802 mil. Kč. Příčinou opakovaných meziročních poklesů zisku je především situace na energetickém trhu, kde ceny dlouhodobě deformuje podpora obnovitelných zdrojů ze strany státu.

„Jestliže v roce 2006 doplácel spotřebitel na obnovitelné zdroje 28,26 korun za každou megawatthodinu, loni už tento příplatek činil rovných 583 korun," potvrzuje Pavel Homola, ředitel divize Zpracování Sokolovské uhelné s odvoláním na oficiální údaje Energetického regulačního úřadu.

Díky tak masivním subvencím mohou majitelé solárních nebo větrných elektráren prodávat elektřinu i za záporné částky a přesto generovat zisk. Jen loni se tak v některých dnech obchodní ceny za jednu MWh elektrické energie propadly téměř na mínus 800 korun. Navíc kvůli ekonomické krizi klesla i celková spotřeba elektrické energie v České republice. Propad v tržbách byl pro SU citelný.

„I za této velmi složité situace se povedlo udržet hospodaření firmy v kladných číslech," říká Zbyšek Klapka, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený vedením ekonomického úseku. Společnost tak loni utržila za prodej výrobků, zboží a služeb 7,5 mld. korun, což činilo téměř 90 % provozních výnosů.

Na těchto tržbách se nejvýznamněji podílel prodej elektrické energie a souvisejících služeb ve výši 4,3 mld. korun při odbytu 3,1 GWh, tržby za pevná paliva dosáhly celkové výše 1,8 mld. při celkovém odbytu ve výši téměř 3 miliony tun. K dalším významným produktům pak patřilo teplo, kterým Sokolovská uhelná zásobuje města Chodov, Nové Sedlo, Nejdek nebo Karlovy Vary. Loni ho firma prodala téměř 2 TJ a dosáhla tak tržeb ve výši 0,5 mld. korun.

„Současného zisku se podařilo dosáhnout jen díky řadě opatření v nákladové oblasti, které byly zahájeny již v minulých letech," upozorňuje Klapka. Společnost průběžně redukuje výdaje ve všech zásadních položkách nákladové oblasti - spotřebě materiálu, v opravách a službách. Logicky se pozornost věnuje také osobním nákladům, které tvoří čtvrtinu celkových nákladů a za poslední 3 roky se pohybovaly v rozmezí 2,15-2,27 mld. Kč. Firma zaměstnávala v roce 2013 celkem 3 856 lidí a průměrná mzda ve společnosti dosáhla výše 30 897 korun. I nadále tak patří mezi největší a zaměstnance nejlépe odměňující firmy v kraji.

"Přestože za posledních pět let klesl počet zaměstnanců Sokolovské uhelné o 700 lidí, firma na mzdy vynakládá téměř stejné množství peněz," upozorňuje Klapka. Sokolovská uhelná, aby udržela místa pro stávající zaměstnance, dlouhodobě nepřijímá nové zaměstnance s výjimkou vybraných specializovaných profesí, takže počet zaměstnanců, díky přirozené fluktuaci a odchodům pracovníků do důchodu, každoročně mírně klesá.

Společnost, vedena snahou eliminovat nepříznivý vývoj v tržbách vyvolaný situací na trhu elektrické energie, povinností hradit povolenky za vypouštění skleníkových plynů a složitou báňskou situací v partiích zasažených předchozí hlubinnou těžbou, proto rozhodla v závěru roku 2013 akcelerovat snížení stavu svých zaměstnanců. Jako pokračování maximálně sociálního přístupu k tomuto snížení vyhlásila sociální program pro zaměstnance Společnosti s cílem uvolnit pracovní místa pro zaměstnance s delší dobou odchodu do důchodu. „Všem ve firmě je jasné, že musíme stále zvyšovat produktivitu práce, abychom udrželi svojí konkurenceschopnost na trhu" říká Klapka.

Společnost i nadále pokračuje v účelném vynakládání investic do nových technologií. V roce 2013 bylo v Sokolovské uhelné proinvestováno téměř 450 mil. Kč. Na těžební části se jedná převážně o stavby, které zajišťují postup lomu a jeho efektivní vyuhlení. V rámci zpracovatelské části se jedná, kromě staveb zajišťujících úkoly v oblasti výroby elektrické energie a tepla, také o stavby zaměřené na zefektivnění provozu celého kombinátu ve Vřesové a jeho ekologizaci.

Klapka shrnuje situaci: „Tržby za hlavní výrobky a služby propadly oproti roku 2010 o rovnou miliardu korun, v porovnání s rokem 2009 pak dokonce o plné dvě miliardy. Pokud chceme obstát, musíme na tuto situaci reagovat - tedy zefektivnit výrobu, snížit náklady, hledat další rezervy. A do tohoto procesu se musí zapojit každý - od manažera po řadového zaměstnance," dodává Klapka.