Výroba a obchod

Pro obyvatele Sokolova nebo nedaleké Lomnice je to dobrá a zároveň špatná zpráva. Jejich obce budou finančně profitovat z těžby hnědého uhlí. Ale jen několik let. Dobývání ve velkolomu Jiří se totiž blíží k definitivnímu konci. Kolem roku 2023 velkostroje dorazí na hranici dobývacího prostoru a následně dojde k definitivnímu vyuhlení ložiska.

"Linie těžby je určená silnicí z Lomnice do Svatavy. Předpoklad je, že do těchto míst dojdeme zhruba za sedm let," říká Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné. "Následně bude těžba probíhat už jen na zbytku zásob u Královského Poříčí ve směru na Nové Sedlo."

Závěrečná fáze těžby v sokolovském hnědouhelném revíru přitom bude značně složitá. Zatímco v nejhlubším místě lomu byla až 55 metrů silná panenská sloj, dnes činí mocnost vrstvy uhlí jen kolem 37 metrů a je velmi silně zasažena historickou těžbou. Ve směru postupu je dokonce přetěženo až 80 procent území po celé délce porubní fronty.

"To má zcela zásadní vliv na výrubnost i na ekonomiku provozu," upozorňuje předseda představenstva Sokolovské uhelné. Z horní partie sloje tak dnes lze získat přibližně 15 procent uhlí, z druhé lávky jen kolem poloviny a ani o další metry níže nepřekračuje tento objem 70 procent. "V důsledku toho se v následujících letech objem těženého uhlí sníží až na hranici, kdy bude stačit pouze pro pokrytí vlastní potřeby zpracovatelského kombinátu ve Vřesové."

Pro obsluhu těžebních technologií v každém případě znamená v minulosti přerubaná oblast také výrazné zpomalení postupu oproti běžným polohám. Propady se do sloje totiž nedostává jen nadložní materiál, ale stará důlní díla obsahují i velké množství výdřevy, kovových výztuh, nebo zdiva. Aby zůstala zachována potřebná kvalita uhlí, je proto nutné těžit selektivně, a část příměsí se musí dokonce odstraňovat ručně.

"Určitým pozitivem ale je, že se odtěžením těchto lokalit vyřeší dlouhodobé problémy s pozůstatky starých důlních děl," konstatuje Pöpperl. I když byla oblast mezi sokolovskou čtvrtí Šenvert a Lomnicí celé roky označena zákazem vstupu, přesto návštěvy zdejších propadů a zbytků šachet stály život už několik lidí. I proto se společnost na postup tímto problematickým územím připravovala už roky dopředu.

"Nešlo jen o podrobné zmapování starých šachet. Tím, že se lom přibližuje k zastavěným oblastem, snažili jsme, aby vliv jeho činnosti na život zdejších obyvatel byl co nejmenší," vysvětluje předseda představenstva Sokolovské uhelné. "S předstihem jsme v některých úsecích vysazovali zelené pásy kvůli snížení prašnosti. Zároveň jsme vybudovali nové, nebo navyšujeme stávající protihlukové valy a další opatření máme připravená v záloze. V případě potřeby počítáme například se zakrytováním přesypů, nebo instalací mlžných stěn. Nicméně podle dosavadních měření prašnost ani hluk v okolí lomu nepřekračuje povolené limity. Dokonce se ukázalo, že větším zdrojem hluku a prašnosti než samotný lom, je běžná doprava na okolních silnicích."

I když se těžba v sokolovské hnědouhelné pánvi pomalu a jistě blíží k definitivnímu závěru, nějaký čas z ní budou města a obce kolem lomů finančně profitovat. A jak ukazuje příklad Královského Poříčí nebo Vintířova, mohou poplatky z těžby zcela zásadně přispět k rozvoji nebo proměně dotčených lokalit.

"Obcím přísluší poplatek z vydobytého nerostu, z dobývacího prostoru a poplatek z vynětí zemědělské a lesnické půdy. Z nich je jednoznačně nejvýznamnější poplatek z vydobytého nerostu, který jen v případě naší společnosti činí kolem třiceti milionů ročně. Dělí se podle toho na jakém katastru dochází k těžbě a obec pak z celkové odvedené částky dostává, dle stávající legislativy, 75 procent, zbývajících 25 procent jde státu," shrnuje Pöpperl s tím, že Sokolovská uhelná je i nadále připravena poskytovat obcím v okolí lomu i technickou pomoc.

Na druhé straně ale mohou ještě ovlivnit případné změny zákonů. Stát totiž zvažuje poměrně razantní navýšení poplatků spojených s těžbou, kdy by se například jen poplatak z vydobytého nerostu měl pro Sokolovskou uhelnou zvýšit o více než trojnásobek, přičemž většina peněz z navýšení nepůjde obcím, ale přímo do státního rozpočtu. Navíc se jedná také o zásadním zvýšení ceny takzvaných emisních povolenek, které mohou mít dopad především za pracovatelskou část Sokolovské uhelné. V případě schválení těchto poplatků tak reálně hrozí, že po roce 2018 bude provoz Sokolovské uhelné ve stávající podobě nerentabilní.