Opatření jehož cílem má být snižování emisí skleníkových plynů, může během následujícího desetiletí vést jen v Karlovarském kraji k zániku tisíců pracovních míst.

Pokud ceny emisenek skutečně vzrostou až trojnásobně, jak očekávají europoslanci, jednou z obětí tažení proti uhelné energetice by se mohla stát i paroplynová elektrárna ve Vřesové. Ta je přitom paradoxně nejmodernějším zdrojem svého druhu v České republice.

Cena povolenek, kterými se snaží Evropská unie regulovat emise oxidu uhličitého, by mohla v budoucnosti vzrůst až na trojnásobek. Vyplývá to z jednání o návrhu nové směrnice, kterou má v červenci schválit Evropský parlament. Pokud návrh projde, bude to mít zásadní dopad na celý český energetický, teplárenský i další průmysl, využívající energii z uhlí.

"Současná cena emisních povolenek se pohybuje na úrovni kolem 7,5 eur za tunu vyprodukovaného CO2. V případě, že ale parlament schválí návrh nové směrnice, očekávají její předkladatelé strmý nárůst ceny po roce 2020," potvrzuje Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné. Tak výrazný skok ceny v alokačním období 2021 - 2030 by přitom měl zcela zásadní dopad na hospodaření Sokolovské uhelné, která pro výrobu elektrické energie a tepla potřebuje ročně kolem 4,5 milionu emisních povolenek.

"Náklady na nákup těchto povolenek by vysoce přesáhly úroveň současného zisku Sokolovské uhelné. Důsledkem by byla nezbytná provozní opatření, zahrnující v krajním případě i úplné uzavření některých provozů. Pokud by byla cena trojnásobná, znamenalo by to náklady ve výši 2,5 miliardy korun" vysvětluje Pöpperl. Tlak na zvýšení ceny emisních povolenek totiž přichází v době, kdy ceny elektrické energie zaznamenaly prudký propad, a stát dlouhodobě politicky zvýhodňuje jiné druhy technologie pro výrobu elektrické energie, nebo nákup jejich produkce, což je další ranou pro konkurenceschopnost uhelných technologií.

"Navíc, protože v důsledku ekonomické krize došlo k propadu průmyslové výroby, klesla produkce CO2, a tím i cena emisních povolenek. Ze strany určitých skupin je proto enormně silný tlak na to, aby byl objem povolenek na trhu administrativně snížen. To by ale vedlo k zásadnímu nárůstu jejich ceny. A i když se naše firma dlouhodobě snaží co nejvíc omezit dopady postupného útlumu těžby hnědého uhlí v sokolovské pánvi na zaměstnanost, za takové situace by to už nebylo dále možné. Pokud nedojde na trhu k výraznému růstu cen elektrické energie, náklady na cenu povolenek by totiž po roce 2020 společnost přivedly do výrazných ztrát."

Určitou roli by, podle Pöpperleho, ještě mohl sehrát stát, kterému, v případě schválení nové podoby směrnice, zůstane určitá možnost přidělovat až do roku 2030 část povolenek sektoru energetického průmyslu bezplatně. "Jestli k tomu Česká republika přistoupí je ale čistě politické rozhodnutí, které lze velmi těžko predikovat. V minulosti stát sice firmám udělil část povolenek zdarma, ale v zápětí na ně uvalil daň, čímž odebral tuzemských firmám část zdrojů, které by za jiných okolností mohly použít například na investice a rozvoj. V každém případě ale to, jak se politici rozhodnou, bude mít na zaměstnanost v Karlovarském kraji zásadní dopad."

Sokolovská uhelná přitom není jedinou firmou, které se může přijetí nové směrnice tvrdě dotknout, a v mezním případě je dohnat až k omezení výroby. V České republice je v současné době na 400 zařízení, které musí emisní povolenky nakupovat. Často jde o strategicky důležité technologie, jako jsou ocelárny, elektrárny nebo teplárny. U velké části z nich přitom není možné uhlí nahradit emisně příznivějšími palivy, jako je například zemní plyn. V jeho případě bychom byli navíc ve značné míře závislí na dovozu, často z politicky nestabilních zemí. A další nevýhodou je i vyšší cena. Možnost využití biomasy i dalších obnovitelných zdrojů pak výrazně limitují přírodní podmínky České republiky.

"Už dnes firmy i domácnosti doplácí obrovské částky na takzvanou zelenou energii ze solárních nebo větrných elektráren. V důsledku toho jsou naše podniky konkurenčně znevýhodněny proti firmám ze zemí, které se nepřipojily ke Kjótskému protokolu. A podobně negativně se do koncových cen elektrické energie nebo tepla může promítnout i další zvyšování ceny emisních povolenek a související dopady," dodává Pöpperl.




Emisní povolenky a obchodování s nimi

Kjótský protokol je prvním praktickým výsledkem snah o řešení globálních klimatických změn na celosvětové úrovni, ve kterém se signatářské státy této mezinárodní dohody zavázaly snížit své emise skleníkových plynů. Nepřipojily se k němu však Spojené státy a nevyžaduje žádná zmírňující opatření od rozvojových zemí včetně Číny, Indie, Brazílie. Značná část světových znečišťovatelů tak není zatížena náklady systému a není nucena ke snižování emisí.

Emisní povolenky a obchodování s nimi jsou nástroje, které Evropská unie vytvořila, aby mohla splnit svůj závazek snížení emisí skleníkových plynů. Systém emisních povolenek funguje ve stávající podobě od roku 2005.

Základním smyslem celého systému EU ETS je možnost zemí prodat své přebytečné povolenky, nebo naopak nakoupit potřebné emisní povolenky ke splnění svého emisního závazku. Přenesením tohoto mechanismu na jednotlivé subjekty, které jsou součástí EU ETS, je analogicky buď pokrýt své emise nákupem potřebných povolenek a/nebo v případě, že emise jsou nižší, možnost jejich prodeje na volném trhu. Česká republika je součástí EU ETS od samého počátku, tedy od roku 2005, evidováno je zde více než 400 zařízení.

Historicky je systém EU ETS rozdělen do obchodovacích období označovaných jako NAP1 (2005-2007), NAP2 (2008-2012), NAP3 (2013-2020) a předpokládaného období NAP4 (2021-2030).

Období NAP1 bylo zkušební a zcela uzavřené. Sloužilo pro odladění fungování, naučení se postupů sledování, vykazování a vyhodnocování v dalších obdobích. Povolenky nebylo možno převádět do dalšího období. V období NAP2 byly všechny povolenky přidělovány všem účastníkům EU ETS formou dotace zdarma, povolen byl však jejich převod do dalších období. V tomto období zasáhla odvětví průmyslu hospodářská krize, která ve značné míře způsobila významné snižování produkce a v důsledku toho vznik strukturálního přebytku povolenek a v důsledku toho významný pokles jejich ceny. V období NAP3 jsou přidělovány zdarma jen některé povolenky a jen některým subjektům.

Pro výrobce elektrické energie, tj. také pro Sokolovskou uhelnou, právní nástupce, a.s. jsou povolenky v NAP3 přidělovány zdarma jen v rámci kompenzace na výrobu tepla a dále pak výměnnou za investice do ekologických projektů. Počet takto přidělených povolenek odpovídá výši investic za minulý rok a podléhá každoročnímu předkládání zprávy o investicích a jejímu schválení v Evropské komisi. Povolenky přidělené zdarma naší společnosti nepřesáhnou v NAP3 cca 27 % celkových emisí, jinými slovy musíme více než 70 % povolenek nutných pro pokrytí všech našich emisí kompenzovat nákupem na volném trhu.

Chybějící povolenky lze nakupovat buď přímo na energetických burzách nebo přes brokery resp. na mimoburzovním OTC trhu. Z hlediska nákladů na nákup povolenek je samozřejmě určující cena povolenky, kdy snahou nakupujících je tuto cenu minimalizovat a naopak prodávající se snaží cenu maximalizovat. Ceny povolenek se chovají obdobně jako ostatní komodity, jen jsou více citlivější na politické zprávy, které se týkají definování pravidel pro nadcházející budoucí období NAP4, která ještě nejsou definitivně dojednána a podléhají vývoji a politickým dohodám. Vzhledem k absenci jasných pravidel jsou ceny povolenek v čase značně volatilní (kolísají) a nelze s dostatečnou přesností predikovat jejich vývoj ani v krátkodobějším horizontu. Výhled na delší časové období je ještě náročnější a vyžaduje modelování různých strategických variant vývoje cen pomocí složitějšího matematického aparátu.
Aktuální strategické cíle energetické a klimatické politiky EU pro období NAP4 byly schváleny na zasedání Evropské rady ve dnech 23. - 24. 10. 2014 s těmito parametry:

• Snížení emisí GHG do roku 2030 alespoň o 40 % oproti roku 1990. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto cíle bude řádně fungující a reformovaný systém EU ETS zahrnující nástroj pro stabilizaci trhu (MSR). Roční faktor pro snížení stropu maximálně povolených emisí se od roku 2021 změní z 1,74 % na 2,2 %.

• Přidělování bezplatných povolenek nekončí, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky EU v oblasti klimatu. Členské státy EU s HDP na hlavu nižším než 60 % průměru EU budou mít možnost se rozhodnout, že budou v bezplatném přidělování povolenek energetickému sektoru pokračovat do roku 2030 (bude se týkat rovněž ČR).

• Pro podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebovávané v EU v roce 2030 se stanoví cíl EU ve výši nejméně 27 %. Tento cíl bude na úrovni EU závazný.

• Na úrovni EU se pro rok 2030 stanoví orientační cíl zvýšení energetické účinnosti ve výši 27 %. Do roku 2020 bude tento cíl přezkoumán s ohledem na hodnotu 30 % pro EU.

V současné době probíhají politická jednání ohledně nastavení parametrů pro MSR a diskutuje se o termínu startu MSR, který je stěžejním nástrojem pro splnění cílů v NAP4. Jednání jsou vedena na úrovni Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropského parlamentu a na výsledku závisí zejména cenový vývoj povolenek na konci NAP3 a na začátku NAP4. Cílem těchto politických jednání je odstranění strukturálního přebytku povolenek a zvýšení jejich ceny. Některé státy uvažují o zavedení samostatných „uhlíkových daní" tak, aby zajistily splnění svých samostatných, vyšších závazků ke snížení emisí. To má samozřejmě své významné negativní dopady na hospodaření zejména klasických energetických společností daného státu, ale rovněž na hospodaření ekonomicky a technicky propojených ekonomik sousedních států. Významně negativní dopad na klasické energetiky mají i politicky prosazované dotace ať již cen konkurenčních systémů (fotovoltaika, větrná energie, bioplyn), nebo výstupů z nich.

Vysvětlivky pojmů:
CO2 - kysličník uhličitý
Emisní povolenka - oprávnění k vypuštění jedné tuny CO2
EU - Evropská unie
EU ETS - evropský trh s emisními povolenkami
GHG - skleníkové plyny (greenhouse gas)
HDP - hrubý domácí produkt
MSR - mechanismus ke stabilizaci množství povolenek v oběhu (market stability reserve)
NAP1 až NAP4 - obchodovací období EU ETS
OTC - mimoburzovní trh (over-the-counter)