Vztahy se zaměstnanci

Toto jednání je využíváno i k upřesnění některých ustanovení základní části kolektivní smlouvy. Základní část kolektivní smlouvy nebyla příliš ovlivněna změnou legislativy, reforma totiž změnila právě ustanovení v ročních přílohách.

V základní části PKS byl upřesněn postup pro poskytování zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům, u kterých byla prodleva mezi rozvázáním pracovního poměru ke společnosti a získáním nároku na důchod. Do základní části PKS byla doplněna dohoda o zabezpečení očkování proti chřipce a je tak dohodnuto jeho každoroční provádění nejméně do konce roku 2010. Ve třetím bodu, který byl v základní části KS otevřen, vzaly smluvní strany v úvahu pohyb zaměstnanců mezi společností a jejími dceřinými společnostmi. Pracovní poměr u těchto společností a návrat do mateřské společnosti nebude chápán jako přerušení nároků na jubilejní prémie podle KS, ale doba strávená v těchto společnostech se do zápočtu pro jubileum počítat nebude.

Ke změnám došlo v oblasti rozpočtu a pravidlech čerpání sociálního fondu. V letošní kolektivní smlouvě je tento rozpočet zvýšen o 20 % a příděl do něj dosáhne 30 miliónů Kč. Část zvýšení je určena k přídělu do osobních účtů zaměstnanců jako kompenzace zvýšení cen stravy v závodním stravování. Zvýšena byla také kapitola příspěvků na kulturní, výchovnou, sportovní a organizační činnost zaměstnanců, jejich rodinných příslušníků a důchodců. „Sociální" příloha kolektivní smlouvy reaguje vždy na aktuální daňovou legislativu. V tomto roce se z tohoto důvodu vrátil do nabídky čerpání ze sociálního fondu institut jednorázové platby na penzijní připojištění. Tato platba však nemůže být vyšší než 24 000 Kč a to včetně plateb, které poskytuje zaměstnavatel ze svých nákladů. To je myslím dobrá zpráva pro zaměstnance, kteří si z ostatních položek nabídky nedokáží vybrat.

Ve své mzdové části obsahuje kolektivní smlouva závazek zvýšení průměrného výdělku o 7 procent proti závazku loňského roku. Tento růst bude realizován sedmi­procentním růstem mzdových tarifů, které dosáhnou hodnot dle níže uvedené tabulky. Sedmiprocentní je i růst příplatku za noční práci, který dosáhne výše 37,50 Kč, nejméně však 15 % průměrného výdělku za hodinu odpracovanou v noční době, a stejný procentní růst zaznamenal příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. na 34 Kč/hod., nejméně však 10 % průměrného výdělku. O stejné procento se zvýšily i příplatky zaměstnancům při práci ve střídavém pracovním režimu a za účast na opravách v jiném než základním režimu práce. Příplatek za dělenou směnu se zvýšil o 5 Kč a činí 60 Kč za každou takovou směnu. Zvýšena byla také prémie lektorům z řad zaměstnanců společnosti a to o 15 %. O stejné procento o jaké byl dohodnut mzdový růst a růst mzdových tarifů, byly zvýšeny i částky odměn báňských záchranářů. V kolektivní smlouvě zůstal zachován princip zvýšení resp. snížení dohodnutého průměrného výdělku v závislosti na výsledcích produktivity práce, který se projeví vždy ve mzdě za prosinec v třetí části roční podnikové prémie. V posledních letech, a doufejme, že i v budoucnu to bylo působení na průměrný výdělek kladné a na horní hranici dohody.

Zde bych rád upozornil na tiskovou chybu, která se bohužel objevila při tisku kolektivní smlouvy a týká se tarifního stupně 7, kde se objevila chybná hodnota 106,60. Informace o tiskové chybě se již objevila na podnikovém intranetu, zde bych jí chtěl pouze zopakovat. Tabulka zde uvedená je přetiskem z platného originálu kolektivní smlouvy.

Pro úplnost ještě dodám, že vedle jednání o kolektivní smlouvě podniku, která skončila shodou a podpisem smlouvy dne 20. prosince 2007, ještě probíhají jednání o změnách kolektivní smlouvy vyššího stupně. Výsledek těchto jednání však nemůže změnit dohody uzavřené v kolektivní smlouvě podniku.

Doufáme, že uzavřený dodatek kolektivní smlouvy i kolektivní smlouva jako celek připravila vhodné nástroje k aplikaci mzdové a sociální politiky, bude stabilizujícím faktorem podnikové praxe a jako rozumný kompromis požadavků obou stran přispěje k dalšímu růstu společnosti.

Ing. Miroslav Mertl,

vedoucí sekce Ekonomika práce