Vztahy se zaměstnanci

O jejich profesi se říká leccos. Od toho, že jsou pro chod dolu důležitější než ředitel, až po poznámky, že jezdí s nejdražšími hračkami jakým kdy kdo přidělal podvozek a řízení. A i když jsou tato slova o řidičích velkostrojů většinou vyřčena se značnou nadsázkou, mají pravdivý základ. 
„Pro dobývání jsou totiž ‚bagráci‘ skutečně alfou a omegou," přiznává Karel Kicl, vedoucí sekce Skrývka divize Jiří Sokolovské uhelné. Ostatně i proto je jejich profese do jisté míry považována za elitní. Řidičem velkostroje se totiž nemůže stát každý.
„Nejde ani tak o splnění kvalifikačních požadavků, jako spíš o to, že řada lidí má problém nést tu obrovskou zodpovědnost," poukazuje vedoucí sekce. Ta v první řadě spočívá už jen na faktu, že řídíte stroj, jehož cena může v případě rýpadla řady KU 800 hravě přesahovat hodnotu stovek miliónů korun. Zatímco u běžného auta tak obyčejné „štrejchnutí o plechy" stojí pár korun, u těžebních technologií je cena případných omylů o řády vyšší. 
„Druhá věc je, že takový člověk nerozhoduje jen sám o sobě, ale musí mít zkušenosti i odvahu řídit kolektiv tvořící osádku velkostroje," vypočítává Kicl. Vedle toho nese odpovědnost za bezpečnost práce a zdraví osob v okolí dobývacího a zakládacího stroje. Což sečteno s nutností upravovat parametry těžby podle pokynu dispečinku sledujícího kvalitu uhlí, sledování dopravních cest aby nedošlo k jejich zahlcení, i dalšími povinnostmi, znamená skutečně velký nápor na psychiku. I proto z celkových více než 250 pracovníků Sokolovské uhelné s potřebným oprávněním pracuje, jako kmenoví řidiči nebo jejich zástupci, jen přibližně polovina.
Kdo vlastně tedy jsou řidiči velkostrojů? V první řadě muži. Je to dané zřejmě tím, že základním požadavkem na toto zařazení je minimálně vyučení ve strojním nebo elektrotechnickém oboru, což jsou obory, které příliš ženy nelákají. Kromě toho musí, podle typu vzdělání, nejméně dva roky pracovat jako člen osádky na některém z velkostrojů. K tomu patří dalších alespoň sto hodin zácviku, a ani to ještě nestačí. Potřebuje totiž i další znalosti jak o konstrukci samotného velkostroje, tak třeba o tom jak a co lze těžit, a nesmí chybět ani přehled o kvalitě těženého uhlí v jednotlivých částech sloje.
„Navíc musí mít i přesné znalosti o vlastnostech jednotlivé dopravy na kterou těží," říká František Kastl, ředitel divize Družba Sokolovské uhelné v Novém Sedle. Zatímco na kolej, tedy na železni‑ ční LH vozy pro odvoz skrývkových hmot, které se používají právě v lomu Družba lze těžit ve větší kusovitosti, pasové dopravníky používané v sousedním lomu Jiří by taková těžba velmi rychle zahltila. 
„Navíc samozřejmě těžba jede na nepřetržité čtyři směny v dvanáctihodinových periodách, takže je to náročné i z této stránky," poukazuje Kastl. A výhody této neobvyklé profese? Každý si asi najde ty své. Určitě ale mezi ně patří fakt, že řidiči velkostrojů mají nejvyšší možné mzdové ohodnocení, jakého lze v provozech Sokolovské uhelné dosáhnout v dělnické profesi. A k tomu navíc pohled na svět z patřičného nadhledu. 

Bagráci