Vztahy se zaměstnanci

Daně a pojistné

Novely týkající se zákona o daních z příjmů nepřinesly ve zdaňování příjmů pro rok 2010 žádné zásadní změny. U fyzických osob zůstávají i nadále v platnosti slevy na dani, daňová zvýhodnění, nezdanitelné části základu daně a 15% zdanění z tzv. superhrubé mzdy (dále jen SHM). Od 1. ledna 2010 došlo jen k mírnému navýšení daňového zvýhodnění na děti a k úpravě v posuzování invalidity, která souvisí se zavedením tzv. „třístupňové" invalidity v zákoně o důchodovém pojištění. Nová koncepce ruší rozdělení invalidity na částečnou a plnou, a podle poklesu pracovní schopnosti je členěna do tří stupňů. Částečné invaliditě nově odpovídá invalidita prvního a druhého stupně, a plné invaliditě pak invalidita třetího stupně: při poklesu pracovní schopnosti od 35 % do 49 % se jedná o invaliditu prvního stupně při poklesu pracovní schopnosti od 50 % do 69 % se jedná o invaliditu druhého stupně při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Výše poskytovaných slev pro invaliditu zůstávají v původních výších a způsob prokazování pro jejich nárokování je také nezměněn.

ZTP/P - zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce
Původně schválené změny týkající se snížení procentuální výše odvodu sociálního pojištění hrazeného zaměstnavateli v souvislosti s omezením odečítání části náhrad vyplácených zaměstnavateli zaměstnancům po dobu dočasné pracovní neschopnosti byly odloženy a v roce 2010 zůstává výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění stejná jako v roce 2009. Kdyby původní návrh zůstal v platnosti, došlo by k částečnému snížení výše SHM a o několik desítek korun by se zaměstnancům snížila daň z příjmů. Z výše uvedených informací vyplývá, že se i postupy při ročním zúčtování daní a podávání daňových přiznání fyzických osob za rok 2009 nemění. Čistý příjem z 25 000 Kč hrubé mzdy (poplatník s jedním dítětem)

SP - sociální pojištění; ZP - zdravotní pojištění

Roční zúčtování daní, daňová přiznání

Zaměstnanci, kteří v roce 2009 pobírali zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo více plátců daně při postupně navázaných pracovních poměrech s podepsaným prohlášením k dani, a neměli ostatní příjmy vyšší než 6 000 Kč*, mohli požádat o provedení ročního zúčtování záloh ve své mzdové účtárně do 15. února 2010. V tomto termínu měli doložit příslušná potvrzení k případně uplatňovaným tzv. nezdanitelným částkám (poskytnutí daru, zaplacení úroků z úvěrů ze stavebního spoření či hypotečního úvěru používaných na financování bytových potřeb, zaplacení příspěvků na penzijní připojištění, zaplacení pojistného na soukromé životní pojištění). Výši zaplacených odborových příspěvků jednotlivými členy odborů, kterým provedeme roční zúčtování daní, nám poskytla odborová organizace a jednotlivá potvrzení nebylo pro tyto účely potřebné dokládat. Zaměstnancům, kteří budou podávat daňové přiznání u příslušného finančního úřadu, je ve mzdových účtárnách na požádání vystaveno potvrzení o příjmech, a to včetně potvrzení o výši případných úroků z vkladů u vnitropodnikové spořitelny. Doklad o výši zaplacených odborových příspěvků je v těchto případech možné obdržet na příslušných odborových organizacích.
* Do těchto příjmů se započítávají i úroky z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (viz naše vnitropodniková spořitelna). Zaměstnanci s ostatními příjmy vyššími než 6 000 Kč jsou povinni podat daňové přiznání na příslušném finančním úřadu.

Změny v nemocenském pojištění

I v roce 2010 budou zaměstnavatelé v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) nebo karantény vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy. Po uplynutí této doby vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nemocenské.  Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů: přísluší za pracovní směny stanovené rozvrhem pracovní doby při DPN nepřísluší za první 3 pracovní směny, které jsou označovány jako karenční (vyloučená) doba u zaměstnanců pracujících v dlouhých směnách nepřísluší také za první 3 pracovní směny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin (změna od 9. října 2009) při karanténě přísluší již od první pracovní směny v zákonné výši je osvobozena od daně z příjmu a nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění nepřísluší po skončení pracovního poměru. 

Dávky z nemocenského pojištění vyplácené správami sociálního zabezpečení

Od 1. kalendářního dne vyplácí OSSZ peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, od 15. kalendářního dne pak nemocenskou, která přechází z režimu vyplácení zaměstnavatelem. Dávky se vyplácejí za kalendářní den a jejich výše se proti roku 2009 mění, ve většině případech dochází k jejich výraznému snížení. I nadále musí zaměstnanec uplatňovat nárok na dávku u svého zaměstnavatele (v naší praxi u svého nadřízeného) předložením příslušného tiskopisu, který zpravidla vystavuje ošetřující lékař (tj. např. rozhodnutí o DPN - tzv. neschopenka, rozhodnutí o potřebě ošetřování, žádost o peněžitou pomoc v mateřství, ale i rozhodnutí o ukončení DPN či ošetřovného nebo potvrzení o trvání DPN - tzv. lístek na peníze). Předávání dokladů zaměstnanci přímo na OSSZ zpracování komplikuje, správa nám doklady ke zpracování musí vracet, a tím se výplata dávek prodlužuje. Nadřízený pracovník má pak za povinnost žádost o dávku předat v co nejkratším termínu ke zpracování do mzdové účtárny. Dávka se vyplácí ve lhůtě do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla řádně vyplněná žádost s potřebnými doklady doručena zaměstnavatelem příslušné správě sociálního zabezpečení. Na žádosti si zaměstnanec může zvolit způsob výplaty buď bezhotovostně na účet vedený u peněžního ústavu v ČR nebo výplatu v hotovosti (poštovní poukázkou). Ve druhém případě je dávka snížená o náklady za doručení. Zaměstnanci naší společnosti si mohou nechat dávku zaslat i na účet vedený ve vnitropodnikové spořitelně. Jak jsme předpokládali, poskytování dávek přímo OSSZ přineslo určité komplikace v dosavadní praxi, některé problémy byly vyřešeny, s jinými se potýkáme stále: s OSSZ byla dojednána možnost zasílat dávky na účet u naší vnitropodnikové spořitelny (informaci podají zaměstnancům mzdové účetní) příjemci dávky musejí počítat s tím, že prostředky obdrží později než byli zvyklí v případě vyplácení dávek zaměstnavatelem, podklady jsou naší společností předávány OSSZ pravidelně, a pokud zaměstnanec doklady předá včas a má je kompletně vyplněné, dávku by měl po našem předání obdržet nejpozději do 30 dnů při dlouhodobé DPN, kdy jsou již dávky vypláceny OSSZ (zpravidla delší než 6 týdnů), nemůže zaměstnavatel provádět srážky z příjmů a je v zájmu zaměstnance, aby si jejich úhradu řešil jiným způsobem - mzdové účetní jsou nuceny hrazení těchto plateb ukončovat pokud zaměstnanec využije v době dlouhodobé absence zaměstnaneckou identifikační kartu k nákupům ve společnosti Sokorest, a nemá příjmy, z kterých by bylo možné čerpání uhradit, je karta zablokována za porušení léčebného režimu může OSSZ nemocenské snížit nebo zcela odebrat, a to nejdéle na sto kalendářních dnů. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy zaměstnavatel dávky se i nadále vyplácejí za kalendářní dny.
Jak bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, proti roku 2009 dochází ke změnám, které dávky zpravidla snižují. K malému navýšení dochází pouze u nemocenského, které se vyplácí od 15. do 30. kal. dne. Toto navýšení způsobuje zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu, z kterého se pak příslušná dávka vypočítává (u 1. RH z 786 Kč na 791 Kč, u 2. RH z 1 178 Kč na 1 186 Kč, u 3. RH z 2 356 Kč na 2 371 Kč). Na druhou stranu dochází u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství k redukci příjmu zasahujícího do první RH a nově se započítává pouze 90 % z hodnoty této RH (doposud to bylo 100 %). Snížení v 1. RH tak bude stejné pro všechny dávky. Další změna se týká procentuální výše, která je pro všechny dávky jednotná a shodně činí 60 % z denního vyměřovacího základu. Do konce roku 2009 to bylo u nemocenského 60 % od 15. do 30. kal. dne, 66 % od 31. do 60. kal. dne, 72 % od 61. kal. dne a u peněžité pomoci v mateřství 70 % po celou dobu poskytování dávky. U ošetřovného zůstává 60% sazba stejná, ale došlo k zavedení tzv. karenční (vyloučené) doby a nově ošetřovné nenáleží za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování a je poskytováno až od 4. kal. dne. Výše uvedené změny se týkají i dávek, které přecházejí z roku 2009 do roku 2010. Tyto dávky správy přepočítaly, de facto snížily. I přes nepatr né zvýšení redukčních hranic pro výpočet dávek tedy dochází k podstatnému snížení příjmů především u příjemců peněžité pomoci v mateřství (až o 23 %). Snížení samozřejmě pocítí i dlouhodobě nemocní zaměstnanci. Při dosahování měsíčního příjmu ve výši 25 000 Kč dochází k poklesu dávek u 60denní DPN o cca 1 200 Kč, u 90denní DPN pak již o cca 3 800 Kč (pozn. za celé období DPN). V rámci úsporných opatření jsou tyto změny schváleny zatím jen pro rok 2010. V posledních dnech prosazují někteří politici provedení změn, které by dávky zvýšily. Podle dostupných informací by se případná změna mohla týkat především peněžité pomoci v mateřství.

Výše náhrady

Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného výdělku stanoveného pro pracovně-právní účely, který je redukován stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské. Tzn., že po několika krocích snižování se vyplácená náhrada mzdy podstatně liší od výše původního průměrného výdělku. Proti roku 2009 pak dochází k nepatrnému navýšení konečných hodinových sazeb daných zákonem. Maximální částky hodinového redukovaného průměrného výdělku vychází z redukčních hranic (RH): 1. RH činí 138,43 Kč z první RH se použije pro výpočet náhrady 90 %, tj. 124,59 Kč 2. RH činí 207,55 Kč z rozdílu mezi 1. a 2. RH se použije 60 %, tj. 41,48 Kč 3. RH činí 414,93 Kč z rozdílu mezi 2. a 3. RH se použije 30 %, tj. 62,22 Kč.
Maximální výše průměrného výdělku, z kterého se náhrada mzdy počítá, dosahuje v letošním roce 228,29 Kč (v roce 2009 to bylo 226,81 Kč). Redukce průměrného výdělku je silně progresivní a nejvíce se dotýká zaměstnanců s vyššími příjmy. Z takto vypočteného redukovaného průměrného výdělku se pak stanoví hodinová náhrady mzdy, která činí 60 % tohoto výdělku. Při dosažení maximální výše jednotlivých redukčních hranic činí v roce 2010 náhrada mzdy od 4. pracovního dne DPN, případně od 25. pracovní hodiny (u dlouhých směn) nebo od 1. pracovního dne karantény: z 1. RH (60 % ze 124,59 Kč) 74,76 Kč/hod. (v roce 2009 to bylo 74,28 Kč) z 2. RH (60 % ze 166,07 Kč) 99,65 Kč/hod. (v roce 2009 to bylo 98,98 Kč) z 3. RH (60 % z 228,29 Kč) 136,98 Kč/hod. (v roce 2009 to bylo 136,09 Kč)
Poznámka: Při dosažení jakéhokoli jiného redukovaného průměrného výdělku, a to až do hranice 228,29 Kč bude vždy činit náhrada mzdy již zmíněných 60 %.

Příklady

Zaměstnanec pracuje v 7,5 hodinových směnách od pondělí do pátku. DPN vznikne v sobotu a bude ukončena následující sobotu. Zaměstnanci bude poskytnuta náhrada mzdy za čtvrtek a pátek. Celkově bude náhrada mzdy poskytnuta za 15 hodin. Zaměstnanec pracuje v 10,7 hodinových směnách v nepřetržitém provozu. DPN vznikne v době následujícího rozvrhu pracovních směn R-R-R-v-v-N-N (R-ranní; v-volno; N-noční). Náhrada mzdy bude poskytnuta za 29,5 hodin (8,1 za poslední ranní a 21,4 za obě noční směny). Do doby změny zákona zaměstnanec obdržel náhradu pouze za 21,4 hodin spadajících do nočních směn. Pokud by se jednalo o karanténu, byla by zaměstnanci v prvním případě vyplacena náhrada za všechny ranní pracovní směny, tj. za 37,5 hodiny, ve druhém případě pak za 53,5 hodiny za 3 ranní směny a 2 noční směny.

Pavel Berka Personální úsek, sekce Mzdy stav k 9. 2. 2010