Vztahy se zaměstnanci

Sokolovská uhelná má už řadu let jeden z nejrozsáhlejších programů péče o své bývalé zaměstnance. V jeho rámci dlouhodobě podporuje aktivity seniorů, stejně jako uchovávání jejich vazby na firmu. Vedle finanční podpory klubů důchodců pak Sokolovská uhelná spolupracuje s odbory i na přípravě plesu seniorů, a její zástupci se běžně účastní i setkání s členy jednotlivých klubů.

Jak uvedl předseda Rady odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka, i když rok 2011 bude pro firmu velmi složitý, především kvůli plánovanému zdanění emisních povolenek, bylo již předběžně dohodnuto pokračování podpory aktivit bývalých zaměstnanců společnosti.

„Vedení firmy nám již přislíbilo, že případná úsporná opatření by se v nadcházejícím roce neměla dotknout podpory aktivit seniorů," konstatuje Smolka, podle kterého jde za dané situace o velmi vstřícný postoj vůči lidem, kteří se podíleli na tvorbě výsledků firmy v uplynulých letech.

Tento postoj již přivítali také předsedové všech pěti klubů důchodců, které sdružují zhruba 1700 členů řad bývalých zaměstnanců Sokolovské uhelné. Při příležitosti jejich listopadového setkání v Sokolově jsme se jich proto zeptali, jak vypadal letošní rok z pohledu činnosti těchto klubů, a co chystají na měsíce následující.

Josef Roubal
předseda klubu Přátelství a bývalé GŘ

„Náš klub má v současné době asi dvě stě členů a postupně jich ubývá, protože závod již ne-existuje. Dnešní stav je tak ani ne polovina toho, co jsme měli dřív. Ale to nám samozřejmě nebrání tomu něco dělat. Vlastně jako všechny ostatní kluby to děláme především proto, že Sokolovská uhelná je jednou z mála firem, která se o své bývalé zaměstnance vůbec stará. A my od ní dostáváme na svou činnost každoročně 150 tisíc korun.

Náš klub za ně letos udělal dalších sedm akcí, počínaje zájezdem do pražského Divadla na Fidlovačce a konče účastí na Zahradě Čech v Litoměřicích. O tu je ostatně každý rok velký zájem.
Pokud jde o plán na příští rok, ten budeme sestavovat až v lednu a záleží také na tom, kolik budeme mít k dispozici peněz. Určitě bychom chtěli udělat zájezd do divadla v Praze nebo Plzni a také nějakou cestu. Uvažuje se o jižní Moravě, a nebo nějakém místě, kde naši členové ještě nebyli. Těch možností je celá řada. A pak samozřejmě chceme připravit i nějaká pravidelná setkání."

Ladislav Vodrážka
předseda klubu Dukla Habartov

„Velký zájem mezi našimi členy je tradičně o společná setkání, která jsme udělali v letošním roce čtyři. Pokud jde o jiné větší akce, jako jsou třeba poznávací zájezdy, máme příliš málo členů na to, abychom je naplnili a tak spíše doplňujeme akce ostatních klubů. Nás je totiž už jen 130 a navíc často dost vysokého věku.

To ale neznamená, že by naši členové nebyli aktivní. Někteří jsou dokonce až dost. Když jsme třeba byli popřát naší nejstarší člence k devadesátinám, našli jsme ji na zahradě, kde se oháněla motykou nad záhonem s vervou, s jakou to nezvládnou ani mnozí mladší.

Pokud jde tedy o příští rok, počítáme, že v kulturním středisku v Habartově uděláme setkání bývalých pracovníků Dukly. Zároveň budeme určitě dál zajišťovat pro naše členy zvýhodněné vstupenky na kulturní akce v Habartově, odkud je i většina našich členů. O kulturní akce je totiž, vedle společných setkání, největší zájem."

Jan Glauninger
předseda klubu Medard a Doprava

„Náš klub, který sdružuje zhruba tři stovky bývalých zaměstnanců, se schází pravidelně každý měsíc. Třikrát do roka pak děláme setkání v sokolovském Hornickém domě, vždy na Velikonoce, Hornický den a Vánoce. Což je většinou včetně hudby, o kterou se nám pravidelně stará Vesnická čtyřka manželů Homolkových. A v tomto počtu jsme podnikli pravidelná setkání i letos.

Kromě toho ale děláme také pravidelné zájezdy pro naše členy. Letos jsme ještě pořádali poslední třídenní cestu po hradech a zámcích jižní Moravy, ale v příštích letech přejdeme ke kratším cestám. Je to trochu dané i stárnutím našich členů, pro které jsou dlouhé zájezdy již fyzicky náročné.

I proto jsme letos uspořádali ještě dva jednodenní zájezdy, a to do kladenského dolu Mayrau a Botanické zahrady v Praze, plus zájezd do Kladrub a skanzenu v Doubravě. A protože ročně od společnosti dostáváme 200 tisíc korun, vystačí to každoročně i na nějakou návštěvu divadla a drobné dárkové balíčky pro naše členy, kteří se dožívají životního jubilea.

Pokud jde o příští rok, místo vícedenního zájezdu chceme připravit několik kratších cest, ale přesný cíl teprve vybereme. A rozhodně nabídneme našim členům možnost návštěvy divadla v Plzni."

Danuše Šedá
předsedkyně klubu Vřesová

„Náš klub je v trochu jiné situaci, narozdíl od ostatních, kteří sdružují členy z divizí, které již ukončily svou činnost. My sdružujeme bývalé zaměstnance zpracovatelské části a divizí Družba i Jiří. Takže máme výrazně mladší členskou základnu, která se navíc i každoročně rozrůstá přibližně o padesát lidí, což je víc než úbytek členů. Dnes tak sdružujeme kolem 700 lidí a hospodaříme se zhruba půl milionem korun ročně od Sokolovské uhelné.

Tomu celkem odpovídají i akce, které děláme. Tedy jen dvě každoroční setkání seniorů s hudbou v chodovském Kassu, a k tomu až pět zájezdů. Letos to byla například cesta po zámcích na Loiře, cesta po památkách v Sasku, nebo rekreace pro seniory ve Svojšíně, o kterou byl velký zájem. To vše pak letos zakončil oblíbený zájezd na adventní trhy do Drážďan.

Tím, že máme přeci jen mladší členskou základnu než ostatní kluby důchodců, zůstaneme i v příštím roce u vícedenních poznávacích cest. Plánujeme tak například zájezd do Berlína. Ale abychom vyšli vstříc také starším seniorům z řad zaměstnanců, počítáme také s jednodenním zájezdem na Valeč a do Kynžvartu. A samozřejmě bychom chtěli i nadále po dohodě s chodovským Kassem našim členům zprostředkovávat zvýhodněné vstupenky na kulturní akce, které jsou také hojně využívané."

Božena Trnková
předsedkyně klubu Marie - hlubina

„Vzhledem k tomu, že hlubinné dobývání v revíru skončilo už před lety, jsme v situaci, kdy věkový průměr našich téměř dvou stovek členů činí zhruba sedmdesát let a noví členové nám již nepřibývají.

Navíc máme dost odlišné postavení proti ostatním klubům. Zatímco Medard má většinu členů z Habartova, Vřesové, z Chodova nebo Sokolova, ti naši jsou roztroušeni doslova po celém Karlovarském kraji. A protože kvůli tomu mají i poměrně málo možností k setkávání, je mezi našimi členy větší zájem než o cestování hlavně o společná setkání.
Sice jsme zkusili v minulosti udělat třeba výlet na Říp nebo Kokořín, ale nakonec jsme se vrátili k organizování pravidelných setkání. Ty děláme pravidelně třikrát do roka v Lomnici. Možnost cestování pak svým členům nabízíme v rámci vzájemné spolupráce s ostatními kluby formou účasti na jejich akcích.

K další činnosti našeho klubu pak patří také pravidelné návštěvy členů výboru u jubilantů z řad bývalých zaměstnanců firmy. Což je tak v souhrnu i popis naší letošní činnosti a toho, co plánujeme na rok příští. Budeme se i dál držet toho, o co mají naši členové největší zájem.