Sokolovská uhelná nebude ani v nadcházejících letech přijímat nové zaměstnance. Výjimka platí pro vybrané specialisty a studenty ISŠTE Sokolov.

Sokolovská uhelná nebude, až na některé výjimky, ani v nejbližších letech přijímat zaměstnance z řad lidí stojících mimo firmu. Říká to člen představenstva společnosti pověřený vedením personálního úseku Miroslav Mertl. Dosavadní personální ředitel Sokolovské uhelné je jediným, který v rámci nedávno provedených organizačních změn ve firmě zastává téměř identický post jako v bývalém managementu firmy. Tento absolvent oboru ekonomika průmyslu na VŠE Praha totiž spojil téměř celou svou profesní kariéru právě s personalistikou v Sokolovské uhelné, kam nastoupil již v roce 1979.

SU: Byl jste dosud personálním ředitelem a nyní vedete personální úsek. Znamená to pro Vás nějakou změnu?

Mertl: "Personální úsek má stále stejné poslání i úkoly, takže jen změnu názvu funkce. Jsem ve stejné kanceláři, ve stejné funkci a na stejné židli. Jen jsem po 33 letech přestal být zaměstnancem společnosti, a funkci vykonávám na základě mandátní smlouvy. To je pro mně trochu nezvyklý pocit, ale na věci to v podstatě nic nemění."

SU: Jak je na tom aktuálně Sokolovská uhelná pokud jde o personální stránku?

Mertl: "Souhrnně se dnes náš úsek stará o zhruba 4200 zaměstnanců Sokolovské uhelné i jejích dceřiných společností. Z 85 procent jde o muže, zbytek tvoří ženy. Pokud jde o vzdělanostní strukturu, převažují s 60 procenty vyučení v oboru. Podíl lidí se základním vzděláním se v posledních letech stále snižuje a narůstá počet lidí se středním vzděláním. Zhruba polovina pracuje na směny, zbytek v ranním provoze. Pokud jde o mateřskou společnost, ta by ke konci letošního roku měla mít 3993 zaměstnanců a cílem k roku 2015 je toto číslo ustálit na hodnotě 3540. V podstatě bychom se tím měli vyrovnat se situací která vznikla po uzavření lomu Družba. Ale tohoto poklesu chceme dosáhnout stejným způsobem jako v minulosti, tedy přirozenými odchody zaměstnanců."

SU: Takže prioritou je snížení počtu zaměstnanců?

Mertl: "Prioritou je najít cestu jak optimalizovat nákladovou stránku společnosti a zároveň zachovat sociální stabilitu regionu. Ale to není nic nového, to je dlouhodobý postoj Sokolovské uhelné. Daří se nám uzavírat kolektivní smlouvu a držíme na jejím základě maximální výhody pro zaměstnance, kdy do sociálního fondu každoročně vkládáme třicet milionů korun. Vím, že to hodně lidí bere za samozřejmost, ale ono to tak samozřejmé není. Stejně jako fakt, že se snažíme o sociální stabilitu i mimo společnost, jak o tom svědčí například angažování Sokolovské uhelné v sokolovské nemocnici a jiných případech."

SU: O tom ostatně svědčí i loňské uzavření lomu Družba, kdy se firma rozhodla nepropustit jednorázově tamní pracovníky, ale začlenit je do svých struktur a snižovat stavy postupně. Jak se v tomto případě vyvíjí situace?

Mertl: "Šlo o zhruba tisícovku zaměstnanců. Hodně nám pomohl loňský rok, kdy vzhledem k legislativním změnám odešlo do předčasných důchodů 84 zaměstnanců. Zbývající se nám podařilo uplatnit na jiných pracovištích společnosti, případně je rekvalifikovat. K cílovému číslu pro rok 2015 tedy máme nadstav, ale ten se postupně snižuje díky kombinaci přirozených odchodům a stopstavu na přijímání zaměstnanců z venčí. Problematické tedy není postupné snížení stavů, to jde i bez toho, abychom způsobili nějaké sociální otřesy. Složité bude naplnit profesní strukturu."

SU Jak se to řeší?

Mertl: "Přijímáme zvenku pouze jedince s kvalifikací, kterou nejsme schopni nahradit z jiných zdrojů. Například řidiče si vyškolíme, ale chemika nebo mechanika měření a regulace těžko. Zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků ale už definitivně skončilo. Pokud tak hledáme středoškolsky a případně vysokoškolsky vzdělané lidi. Zároveň máme i smlouvu o dlouhodobé spolupráci s ISŠTE Sokolov, kde ročně nabíráme 10 až 20 absolventů školy z vybraných oborů. A dalším zdrojem kvalifikované pracovní síly jsou i naše vlastní odstavované technologie. V důlních profesích tvoří jejich obsluhu ve velké většině zámečníci nebo elektrikáři, kteří jsou schopni se obvykle vrátit ke své původní profesi. Tam kde to možné není, nabízíme zaměstnancům získání nové kvalifikace, případě přípravný kurz k získání nové kvalifikace. Pokud jde o specializované báňské funkce, tam máme potřeby firmy zajištěné na několik let dopředu. Ale v budoucnosti určitě budeme potřebovat báňské inženýry a další specializované profese, perspektiva ložiska je v současné době zhruba do roku 2040 a řada z nich najde uplatnění i při následné rekultivaci a revitalizaci. Na zpracovatelské části se jeví určitá perspektiva prodloužení životnosti i za horizont vyuhlení ložiska, takže i tady bude potřeba nových specialistů, kterým dokážeme nabídnout odpovídající uplatnění."

SU: Druhotným jevem tohoto řešení ale logicky musí být zvyšování průměrného věku zaměstnanců. Nečiní to nějaké problémy?

Mertl: "Samozřejmě se to projevu, dosáhli jsme průměrného věku 46 let, a také průměrná délka zaměstnání se nám zvýšila na 19,3 roku. Ale nemáme zatím žádné signály, že by tento vyšší věk měl vliv například na produktivitu práce, na nemocnost a podobně třeba oproti mladším lidem. Navíc vyšší průměrný věk a dlouhá doba setrvání v zaměstnání nesouvisí jen se stopstavem. To je do velké míry dané i tím, že stěžejní profese mají dlouhodobou průpravu a hraje zde roli asi i vysoký průměrný výdělek, který se ve firmě pohybuje kolem 30 tisíc korun. To může být také velká motivace ovlivňující odchody."

SU: Co tedy bude po Vámi opakovaně zmiňovaném roce 2015?

Mertl: "Budeme pokračovat v dosavadní praxi. V databázi uchazečů o zaměstnání máme zhruba tisíc lidí, mezi kterými jsme schopni najít profese, které plně pokrývají potřebu společnosti a v návaznosti na útlum jednotlivých technologií se budeme snažit přirozeně snižovat stavy. Nicméně budeme nadále podporovat i další rozvoj ISŠTE, včetně její iniciativy pokud jde o vysokou školu technického zaměření. Souvisí to s naší celkovou filozofií. Sociální stabilita, rozvoj a budoucnost tohoto kraje totiž leží v průmyslu."